Jdi na obsah Jdi na menu

Jak (ne)nakupovat

11. 8. 2017

JAK (NE)NAKUPOVAT na Korsice

Pohodlne jsem zaparkovala motorku na misto k tomu urcene a malinko se smala vsem autum, co krouzili po parkovisti jako hejno mlsnych zraloku. Zamknu, sundam prilbu, rukavice a straduju si to do shopu. Do prilby pohodlne nakladam zbozi, je to totiz velmi prakticky maly nakupni kosik jak se zda. Narvala jsem tam 4 jabka, mozarellu, kureci prsa a jeste by se veslo. Jdu ke kase hrda na to, ze zvladam "Bonžůr". Mile se usmeji na prodavacku, vytahnu z prilby nakup. Markuje a pak zacne cosi francouzsky, protoze po mem absolutne dokonalem a vybrousenem Bonžůr predpoklada, ze mam hlubokou znalost jazyka. Hm.. smolik, nemam. Takze potupne "neparle france", kdyz slecna naznaci ze mi chybi stitek na jabkach, dojde mi, ze se musi zvazit u zeleniny predem... spesne tedy odbiham zvazit. Lide v rade me probodli pohledem.... "pardon" s francouzskym prizvukem to malinko spravilo. Slecna za kasou se dozaduje zaplaceni a me dochazi, ze penezenka je v batohu a batoh prirozene v kufru na motorce. "Idote!!" Servu se v duchu, opet nahodim smile a "pardon" a bezim pro penezenku. Ze me 3 lidi zabili pohledem zduraznovat asi nemusim. V batohu vypatram penezenku a velmi urychlene jdu na kasu. Otviram penezenku abych zjistila, ze platebni karta tam neni. Cela se orosim a protoze je mi jasne, ze "pardon" uz by to nespravilo, zacnu se omlouvat anglicky, vzpomenu si na vsechny prostrilene cedule podel cest a modlim se, ze korsicane arzenal nechali pro dnesek doma. Tak jako tak jsem presvedcena, ze ty cedule prostrileli ocima... nic.. nechavam nakup na kase, sypu si popel na hlavu a jdu k motorce naprosto vydeptana. Prohrabu cely batoh, cely kufr, celou penezenku. Nic.. proste mi ji nekdo potahl. Tak to je hodne v prdeli!! No nenadelam nic. Odevzdane sednu na patnik a zacinam v aplikaci AirBank hledat zalozku "blokovani karty". Kdyz mi dojde... ze kartu jsem si prece dala za silikonovy obal na mobilu... abych ji nemusela hledat!!!! Kreten!!! Dement!!! Idot!!!! Vracim se do obchodu... (a hodne zvazuji, ze pojedu zcela do jineho.. coz nakonec neudelam..) a opet nakoupim sve 3 artikly.. kure, mozarellu a jabka. Odvahu jit ke stejne pokladni fakt nemam a tak jdu na samoobsluzne. Pip, pip, pip.. "že vudevu ž ble bla blu" spusti kasa... muj zoufaly vyraz nastesti privolal slecnu spasitelku cizincu. Ktera tam cosi odklepla a ja si proste jen prilozila kartu k terminalu. Beru si nakup, zahazuju uctenku a mizim, zdrham... hlavne rychle. Jenze.. nemuzu... za samoobsluznyma kasama na me ceka nastraha, zabrany a chce to po me nejaky "kod", ktery byl prirozene na te uctence!!! Me sebevedomi dosahuje bodu mrazu, vracim se ke kase... chvili se hrabu v kosi... a tech pohledu si proste nevsimam.... dostavam se z obchodu.. a myslim, ze jsem v zivote nikdy z parkoviste nevyjizdela 120, jako dnes... :D

#nekdyprostenenitvujden 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář