Jdi na obsah Jdi na menu

21/10/2016 #Akumal

22. 10. 2016

#MonkeySactuary Rano jsme to vzali pekne na kolech. Preci jen Akumal je od nas nejakych 6 km. Jak jsme zjistili, nase kola nejsou uplne na delsi vzdalenosti...  bolely nas zadky a nohy. Nevadi, tak jako tak nas dopravily tam, kam jsme potrebovali.

 

Prijezdova cesta je v malinko dezolatnim stavu, na auto bych si uplne netroufla, idealne na pesi pochod nebo kolo. Mistni to ale drti auty jako normu. Pravda je ze cesty tady vypadaji (az na tu dalcici) vsechny stejne.

 

Hned u vchodu nas navadi chlapik, mluvi anglicky! Coz je naprosta nadhera :) zamykame kola a on nas informuje ze prohlidky jsou s pruvodcem a ze dalsi je ve 12:30, teda za nejakych 45 minut. Netusili jsme, ze se tady chodi na urcite casy, tak jako tak jsme to vyhmatli dobre. Podrbeme za usima osliky s mladetem, co ma pouhy mesic, jsou obrovsky pratelsti :)

 

Koupime listky (i zde se da platit kartou jeden listek 40$ USD nebo 120$ pesos) sedneme si ke stolu a pozorujeme spiciho hafana. Pruvodce nam vysvetlil, ze je to mistni paric cislo jedna, cely den spi, pak se probudi vzdy kolem 18:00, frci do vesnice a vraci se nad ranem. Co ve vesnici dela, nikdo nevi, ale asi je to drina, kdyz pak musi cely den spat ;)

 

Pruvodce nas ve 12:30 vita, krasne anglicky a zacina vypravet o Monkey Sanctuary. Ze puvodne zdr mely byt opice, co prisly z cirkusu, ci od soukromych chovatelu, ze to jsou nechteni mazlicci ci zraneni jedinci. "Utulek" se zacal rozrustat a oni nemrli to srdce odmitat i jina zvirata, takze tam maji i zebry, pstrosy, kozy, osliky, papousky, srnky a dokonce i klokana. 

 

Prvne jdeme mezi srnky a krmime je mrkvema. Jsou docela zvykle na lidi, jedi z ruky a nechaji se drbat. Stejne tak klokan, tomu ovsem mrkve nejela, dival se na ni tak zhnusene, az se malem ta mrkev sebrala a odesla. 

 

Dalsi zvirata museji byt za plotem, v ramci bezpeci jak nas, tak zvirat. Pruvodce nam rika pribehy, jak se ktere zvire dostalo az sem. Jedna opicka utekla chovateli, nestastnou nahodou se povesila na elektricke vedeni a prisla o ruku. Ted uz si vede dobre, misto jedne ruky pouziva ocas. 

 

Dalsi opicky jsou velmi zvedave a nacuhuji z kleci, vypada to desne vtipne, jednu chvili skacou jak namydlene, pak sedi za pletivem a delaji ze sebe nejvetsi chudaky na svete, uplne stejne oci jako psi, ti jsou taky vzdy ndjvetsi chudaci :D opicky ale vypadaji jako vezni odsouzeni na dozivoti :D a umi to tak i prodat, hlavne aby si vyslouzily neco dobreho k snedku ;)

 

Potkavame osetrovatelku, co ma mlade. Hodne hyperaktivni mlade. Chvilku jej drzi za ocasek, chvili za ruku, za nohu, pod briskem, pak ho chova, pak zase chyta, pak ji okusuje no proste velmi ziva ale nadherna opicka. Osetrovatelka ma dodrapane ruce, opatrne se ptame zda o teto opicky a ona ze taky, ale ze ne vsechny skrabance, pak ale dodava ze se nemame bat, ze opicky jsou sweet and friendly.. a mi ji to chceme verit...

 

Pak nam jsou propujceni papousci, mame je na ruce nebo v ruce, Jimmy nastavila obe dlane a papousek si proste lehnul jak do houpaci site, proste tezka pohodicka, proc by cely den stal ;) 

 

Dostavame se k tomu nejlepsimu, budeme vpusteni mezi opicky. Musime si sundat vsechno. Retizky, naramky, nausnice, fotaky mobily, cokoli z kapes, mince klice proste vse, co by opicka mohla sebrat. A ze pry ma rychle prsty ;) vchazime dovnitr. Dostaneme kusy orechu. Sviram jeden v dlani. Opicka na me skoci a uz si to leze pro orech. Nechci ji ho dat zadarmo a stale mam ruku vpest. Ona tema svyma prstikama vsemozne zkousi a zkousi a ma opravdu silu! Davam ji orech a ona si ho jde spokojene snist na me rameno. Nektere opicky nam skacou po hlave, po nohach, rukach, sem a tam a maji nas jako vyborne prolejzacky. Velmi me mrzi, ze fotak musel zustat venku, ale neco je treba zazivat hlavne ocima a ne skrz hledacek fotoaparatu. Vzpominky vydaji za milion fotek. Pokud bychom chteli, byl s nami fotograf ale dat za par fotek 50$ USD... no to je na kazdem, my rekli ne ;) Dat za fotky vic, jak za vstupne mi prijde hodne pritazene za vlasy. 

 

Po asi pul hodince se oblekame do vseho, co jsme nechali v bezpecne vzdalenosti a pruvodce nas vede do #cenote, jedna z nejvetsich co jsme zde zatim videli. No na #MoravskyKras to jako nema, ale tak pekna byla. Plus nam nad hlavou litalo nekolik netopyru.

 

Pan pruvodce nam jeste predstavil nejake stromy, jako treba "Zvykackovnik" nebo strom, podle ktereho poznate, ze je pod vami jeskyne, proste proto, ze ma obrovske koreny a jinde neroste. 

 

Zajimavych veci jsme se dozvedeli vazne dost. Paradni prohlidka, zazitek a uzasne mili lidi. #Akumal musim doporucit vsem. Jedine minus davam za ty fotky, to proste bohuzel...

 

Po ceste jsme se jeste zastavili u maleho mistniho stanku, od ktereho to vonelo grylovanymi kuraty. Kupujeme jednu kureci pulku s tortilama, fazolema, ryzi a spagetami, cely tento balicek za 60$ pesos! Pohodlne jsme se z toho najedly dve :) bylo to opravdu moc dobre. Za me se vazne nemusite bat kupovat jidlo "na ulici" ja to jen mohu doporucit. 

 

#monkeyday #amazing #livealife #taste 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář