Jdi na obsah Jdi na menu

13/10/2016 #Xcacel

14. 10. 2016

Dnes rano velmi klidna, pomala a hodne vydatna snidane. Mam dojem, ze se nas rozhodli vycpat do podoby malych medvedu. Prinesli nam chleba, syr, mango, meloun, jogurt, musli, palacinky, jahodovy shake... no snidane kralu.

 

Kdyz jsme po tomto jidle nemohli ani dychat, zvolnili jsme, napsali a zavolali pratelum a vsechny uklidnily, ze nas zadna mafie opravdu neunesla.

 

Chtela bych Mexiku tuto nalepku skoro az nasilim servat. Vsichni jsou tady obrovsky pratelsti a ackoli my neumime spanelsky, snazi se nam pomahat jak jen to jde a ze to rukama a nohama jde vzdy :)

 

Na cestovani je nadherne to, ze se clovek prestava bat. Proc by vam vubec nekdo chtel ublizit? Vsichni chteji klid a pohodu, predevsim mistni lide. Ne, nechteji vas servat z kuze, ne, nechteji vas okrast a zabit, chteji vest svuj zivot v klidu a miru. Tak to opravdu je. Mexiko si me za tak kratkou dobu dokazalo ziskat stejne tak, jako Spanelsko, Korzika ci Zanzibar a ano, citim se zde opravdu bezpecne, daleko vic bezpecne nez ve vetsich mestech v CR.

 

No zpatky k vypraveni o plazi jmenem Xcacel. Kolem poledne jsme osedlali nase verne ore a vydali se na cestu. Jeli jste nekdy na kole po dalnici? Ne? No tak my uz ano! Zazitek to byl k nezapomenuti. Navic jsme ji museli krosnout skrz, abychom se dostali k nasi odbocce a na kole krizit dalnici u znacky zakaz otaceni je docela adrenalin.

 

Nuze zvladli jsme s dodrkotali po cesticce k malemu muzikovi, co nam vysvetlil ze vstup je 20 pesos na osobu. V poradku platime a parkujeme kola u sloupku.

 

More, tak ciste more, modra nadhernych odstinu a vlny vskutku poradne, myslim ze neprezenu kdyz reknu dva metry. No nastrikali jsme se UV50 a naskakali do vody.

 

Boj s vlnama nas bavil opravdu dlouho, navic voda byla uzasne tepla. Po asi 3h boje jsme se vydali hledat slibovanou #cenote, tedy jeskyni. Vzhledem k tomu ze tam vedla jedna jedina cesta, nemohli jsme to minout. Tak 5 minut chuze a natrefili jsme na drevenou lavku a za ni tunku a malinkyma rybkama. Dal chodnik nevedl, takze jsme pochopili ze to je ono. Takze "jeskyne" no nic.

 

Jimmy vstupuje do vody jako prvni, docela nesmele stoji na kusu dreva, neb voda je studena. Stahuji se kolem ni hejna rybek. Stale bliz, a bliz... a bliz... az ji jedna rafla do nohy. Pak ji rafla druha, dalsi a dalsi az ji okusovalo rybek na dvacet. Takove ty rybicky, co okusuji mrtvou kuzicku z tela, jmenuji se #GarraRufa. V Praze za to date kolem tri set za hodinu, tady dvacku za neomezeny cas. 

 

Po chvilce pozorovani Jimmy, ktera se chychota jak to simra, sbiram odvahu a zkousim to taky. Rybkam asi chutna. Je to divny pocit, lechta to, stipe to, obcas rybka rafne vic ale neboli to, je to spis mentalni boj, ze vas okusuji ryby. Vyborny zazitek, ktery doporucuji, kdyz nekdy budete pobliz #Xcacel.

 

Cesta zpatky a opet jizda po dalnici, jeste ze nemaji minimalni rychlost 80km/h jako D1, to se totiz obavam ze bychom neuslapali.

 

Jeste se stavujeme na pokrm u #Lea, coz je mistni restaurace, nechavame tam utratu 200 pesos za 3 jidla a 3 limonady. Pod pojmem jidlo myslim narvany talir co je problem snist cely. (Tedy az na ten talir, ten by moc krupal mezi zubama).

 

Jo! Jeste jedna vec, muj bio kokosovo-marijankovy krem jaksi pochopil, ze je v Mexiku a roztekl se blahem, doslova. Ted se jim nemusim mazat, nybrz se mohu polevat. 

 

#travelforlife #explore #dontbescared 

 

Náhledy fotografií ze složky #Xcacel

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář