Jdi na obsah Jdi na menu

12/11/2016 #Xunantunich

13. 11. 2016

Tak jsme si pujcili auto, nestalo nas to ani korunu. No, je to zadaha, ale je to tak, to jsme ho ani nemuseli ukrast. Navic, jsme ho meli se soukromym ridicem, no ridic sice vypadal ze sedi za volantem poprve v zivote, ale poznal rozdil mezi plynem a brzdou, i kdyz tu a tam, jsem mela pocit, ze si ony dva pedaly plete... 

 

Kazdopadne, chlapec american co s nama bydlel v #Hopkins, se rozhodl zapujcit si auto, nas napadlo, svezt se s nim a udelat si vylet. Napad to byl vazne dobry, objevili jsme to, co bychom bez auta absolvovali jen z tezi.

 

Pred odjezdem z Hopkins, jsme si my tri behem hodiny sbalili vsechny kufry, vsechno jidlo, prohlidli obydli asi 3x zda jsme neco nezapomneli a pak jsme si stihli dat jeste kafe. Steve stihl chodit od auta k autu, sbalit si tasku 10x10cm pres rameno a obleknout si plavky. Nasedame do auta a vyrazime.

 

Zacali jsme v #JaguarReserveNatureCenter, nedaleko Hopkins. American - Steve - rikal, ze je tam bajecna atrakce - vodni tubing - neboli sjizdeni reky na dusich. Po prijezdu do rezervace, jsme zaparkovali, zasli na recepci, kazdy zaplatili 15BZD (10 za vstup a 5 za "tubing") dostali jsme kazdy po jedne dusi a sli se k autu odstrojit, neb k zacatku trasy se musi dojit pesky asi 12 minut. Kazdopadne vse co si vezmete sebou, se namoci, takze zadne rucniky, zadne obleceni, jen plavky, zabky a GoPro. Trasa se da v zabkach docela pohodlne ujit. Jimmy ji sla skoro celou boso.

 

Naskakali jsme do vody a byla osvezujici! Prvotni sok rychle opadl :) Reka je klidna, tu a tam se line rychleji ale nic agresivniho. Kolem je jen dzungle. Listy, stromy, palmy, krovi, lijany, zvuky ptactva a tu a tam v krovi pohyb neceho vetsiho co nastesti asi bylo po snidani... necela hodina nezapomenutelne jizdy. Tu a tam me raflo neco do zadku, nastesti jen "krovi a rasy" ktere byly blizko pod hladinou.

 

Konec trasy je vazne hodne dobre znacen a vystoupit se da velmi pohodlne. Na zacatek k parkovisti se da dojit opet tak za 12 minut. Po prichodu zpet na recepci jsme odhodili duse a Steve ze se pujde vysprchovat. V poradku, my oplachli nohy, osusili se a prevlekli. Steve vyleza ze sprchy ze si kruci zapomnel rucnik. Pak si vlastne vzpomnel, ze si asi nevzal ani nic na prevleceni. No co se da delat. Nejak nam nedochazelo, zda chce ridit zpet "na Adama" a nebo si kecne na sedacku v mokrych plavkach, neb logicky, pak si tam asi bude chtit sednout v necem suchem, ze? No zapujcila jsem mu rucnik pod prdel. Jedeme dal.. 

 

Po ceste zpatky se zastavujeme u vraku letadla, je kousek od cesty, zhruba 100metru, musi se k nemu "brodit" reka, nic hlubokeho, ale boty se namoci, tedy opet doporucim zabky, nebo ty, co se namocily pri tubingu. Vrak je zajimavy, cely obrostly, proste uz je soucasti dzungle. Spadl s nim pri vzletu jisty Alan Rabinowitz, ktery se v oblasti nachazel, aby pocital a monitorovar populaci jaguaru. Zajimave misto, rozhodne stoji za tech 5 minut na ceste navic. 

 

Dojizdime zpet do Hopkins, Steve si proste sebou nemohl vzit rucnik a suche hadry, to by bylo moc komplikovane, chapu, je lepsi jet tam, vratit se zpatky a pak zase jet tam a moct pokracovat na ceste. Tedy z Hopkins do rezervace, pak do Hopkins a az pak do Dangrigy. Anyway... sprcha mu trvala necelou hodinku. My si dali dalsi kaficko a freshe, zakoupene u cesty. 

 

Opet vyjizdime z Hopkins a tentokrat do Dangrigy, musime vybrat nejaky cash, jak jsem jiz rikala #BelizeBank nam nedala ani dolar, #Scotiabank nejblizsi je v Dangrize. Je kolem poledne, navrhujeme obed. Steve se mocne zamysli a rika, no jooo obed, to bychom mohli, ze? Oukej.. no tak asi mohli, nechci celou cestu az do San Ignacia byt hladem. 

 

Po obede se vydavame na cestu, stavujeme se u #BlueHole, ktera je pred mestem #Belmopan, coz je zaroven hlavni mesto Belize. (taky jsem si myslela, ze je to Belize City, ale nastesti mam chytre pratele, kteri me radi opravi :) ) Bohuzel dojizdime kolem 16:00, Blue Hole ma zaviracku v 16:30, strazny nas pousti za polovicni cenu, na osobu tedy 5BZD, no "modra dira" je "hneda dira" a nejak nas neoslovila... nevim, zda v modre vypada lip, ale tohle nestalo ani za tech 5. Udelame par fotek a mizime. Lepsi byli vsudypritomni mravenci v radach, co si nosi listy, vypadalo to tedy jako zastup chodicich listu, nez jako mravenci, zabavna podivana. 

 

Dojizdime do San Ignacia. Ja za to dekuji bohu. Steve je naprosto sileny ridic. Kdyz s nekym mluvi, diva se na toho dotycneho a vubec nevadi, ze ten dotycny sedi vzadu! Zvesela jsme vjizdeli do protismeru, do der, sjizdeli z krajnice a zpomalovaky vybrzdovali na posledni sekundy. Pokazde, kdyz Steve zacal mluvit, nedej boze neco ukazovat!! jsme se my zacinali modlit a hlavne sledovat cestu, abychom ho vcas upozornili, ze sjizdime do reky. 

 

My si predem nasli hotel na bookingu, prislo nam to docela logicke, Jimmy mi rika adresu, ja zadavam do #Maps.me a naviduji primo a bez bloudeni za pomoci GPS. Steve zasne, jaky jsem mela uzasny napad, asi o GPS slysel prvne? Tak jako tak zadny hotel najzeny nema, pta se v tom, kde jsme ubytovani my. Maji jeden sigle, Steve se jde podivat, za chvilku nam klepe na dvere, ze jde jinam, ze v jeho pokoji neni ani vetrak na strope. Ja vycuhuji z pokoje, majitel hotelu Stevemu ukazuje ten vetrak na strope, co tam udajne nema... Steve se smeje a rika mi, ze ho prehlidl. Netusim, jak se da prehlidnout vrtule velikosti pelikana, ale budiz...

 

Zakoncujeme spolecnou veceri, ja musim Steva splachnout aspon 3pivky, abych to vstrebala... Pak se rozchazime do svych hotelu, Steve si nasel nejaky jiny.

 

Druhy den rano se schazime pred hotelem. Nasedame do auta, my tri se pomodlime a jedem smer #Xenantunich, je to co by kamenem dohotil od hranic s Guatemalou. Cestou prelitame jen pres 3 zpomalovaky a proskakujeme 15 der, takze za 12 mintu jizdy super skore. Pres reku nevede most, nybrz tam operuje prevoznik. Steve najidzi autem na lod, lod se dava do pohybu. Opakuji, Steve je american,  i tak mu Misa musel prekladat z anglictiny do anglictiny, ze ten chlapek nechce 30BZD za prevoz, ale ze nabizi pruvodcovani na ruinach... To Steva uklidnilo, neb okamzite radil zpatecku, ze jako na druhou stranu nechce, netusim, zda chtel zadeji skocit do te vody... nebo... opravdu zacinam o Stevovi pochybovat.

 

Xenantunich nas stoji 10BZD na osobu, preprava auta prevoznikem taky 10BZD. Dalsi uzasne misto, ktere 100% stoi za navstevu. Uprostred niceho, kolem kopce a dzungle, jinak nic. Vyhled z pyramidy je naprosto nezapomenutelny, vse opravdu dokresluji kopce a naprosto nefalsovana priroda. Steve nahoru nesel, prej moc schodu.. jeho smula.

 

Prohlidka nam zabere asi hodinu. Vracime se k autu a vyrazime smer Spanish Lookout, Steve chce omrknout par domecku, stavi se cele na jednom miste, pak vam je prevezou kam reknete, zapojit a muzete bydlet, stoji "pakatel" a vypadaji pekne, netusim jakou maji zivotnost...

 

Belmopan, och sladky Belmopan. Loucime se se Stevem, ktery nas vyhazuje na bus, Misa mu nabizi penize za auto, nechce, nakonec si bere 20BZD za dva dny za 2lidi... Nechci, aby to znelo vuci Stevovi spatne, je to hodny clovek, pratelsky, velmi ale velmi upovidany, trochu podivin ale dobrak od srdce, jen malinko min pouzetelny pro zivot. 

 

Bus odjizdel "ted" kdyz jsme se ptali. Tedy "ted" jedeme do Belize City. Cesta ma trvat asi hodinku. Autobus se plni a plni a plni a nekteri lide musi i stat. Vedle me sedi klucina a pise si s nekym na svem iPhonu6. Bus pribrzduje na zpomalovaku, chlapik co stal skoro v zadu vyrazi, neskutecnou rychlosti chnapne po iPhonu a vyskakuje nouzovym vychodem vzadu. Ja zustavam jen zirat, stejne tak klucina, jemuz telefon patril. Jednim slovem, huste. Lidi klepou na strechu at ridic zastavi. Ten jen posila poskoda at zavre ty dvere. Ja jen videla zlodeje, jak bezi po ceste a mizi ve krovi u cesty. Nikdo za nim nebezel. Proste mazec...

 

Dojizdime do Belize city. Nachazime hotel, ubytovavame se a ptame se na ferry na Caye Caulker, kam se zitra chceme vydat. Ubytovani je puvodne pro dva, za 16BZD navrch jsem obdrzela extra matraci, uvidime jak se vyspim ;) 

 

#Steve #modlenipredjizdou #modlenibehemjizdy #dekovanizazivot #bachanatelefony #drsnaBelize #cestovani!! #zazitky

 

 

Náhledy fotografií ze složky #Xunantunich

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář