Jdi na obsah Jdi na menu

15/08/2015 #02Autobus

27. 7. 2017

"Tohle si napiš: Příležitost je jako autobus, vždycky jede další."

 

Ano, ale každý jede jinam. Kam? To ví řidič a Ty to tušíš. Co když řidič sjede z cesty? Co když na trase bude objížďka a autobus nebude zastavovat na Tvé zastávce?

 

Jak se vypořádáš s nečekanou situací? Necháš se zavést kam si nechtěl a řekneš si: "No, tady by to taky šlo." Nebo budeš stopovat, půjdeš pěšky, klidně i poplaveš aby ses dostal do své vysněné cílové destinace?

 

Co když se Ti to náhodou objevené místo, kam si vlastně vůbec jet nechtěl, bude líbit daleko víc, než to, co sis vysnil?

 

Není právě tohle pointa cestování? Možnost objevovat? Náhody, ztráty a nálezy?

 

Naskočíš bezhlavě do jakéhokoliv autobusu? Prostě jen přijdeš na zastávku, nastoupíš do prvního co pojede? Hlavně už někam odjet, hlavně daleko odsud. Útěk, je jedno kam, prostě daleko. Nebo budeš mít tu trpělivost a počkáš si na ten vysněný spoj? Jsi ochoten riskovat změnu jízdního řádu a to, že Tvůj autobus vůbec přijet nemusí? Nebo budeš radši doma studovat jizdní řád a říkat si: "Jednou na tu zastávku vážně půjdu."?

 

Tak jako tak, jisté je jen to že jistota neexistuje. Nikdy nic nebude přesně tak, jak jsme si to naplánovali. Vždy nastane nějaká, i když možná jen malá komplikace. Síla úspěchu je, schopnost vypořádat se s komplikacemi.

 

Autobus sjede z cesty a Ty jsi uprostřed ničeho, nemáš nejmenší tušení kde jsi a jsi sám. Prostě se zachraň. Nespoléhej se na to, že Tě někdo vezme za ruku a odvede na nejbližší zastávku, to by si tam totiž mohl stát a čekat na záchranu dokud by Tě z čekání nevysvobodila smrt.

 

Spoléhej se hlavně na sebe. Neviň svět z toho, že Tvůj autobus zabloudil, že se rozbil, nebo že nedojel. Ty sis ho vybral, Ty si v téhle situaci a naříkání Ti nepomůže. Rozum do hrsti a otázka: "Co teď?"

 

I když se ztratíš, nic není ztraceno. Ztraceno je jen tehdy, když ztratíš víru, sílu a naději hledat.

 

Jsou to vlastně jen jednoduché myšlenky, jenže to nejjednodušší je mnohdy nejpracnější používat.

 

Chceš někam dojet? Prostě se zvedni z pohovky a jdi, nastup na autobus. Můžeš jet jen jednu zastávku a přestoupit. Můžeš jet kolem světa a zase se vrátit, odkud si vyjel. To záleží jen na Tobě.

 

Už si někdy slyšel někoho, jak se chlubí vysezeným důlkem v pohovce? A už si někdy slyšel někoho jak se chlubí že projel půlku světa?

 

Odpověz si na tyto dvě jednoduché otázky, a sám se rozhodni, kterou odpověď by si pro sebe chtěl.

 

Svět je děsivý, nabízí totiž až moc možností, někonečně směrů a někonečně zastávek, proto je tak hrozně složité, si jednu vybrat. Co ty další? Teď se přeci vzdám! Jednou pro vždy, nemůžeš být všude ve stejný čas. Vyber si zastávku, vystup na ní, projdi si její okolí a zhodnoť. Libí/nelíbí? Podle toho směřuj další kroky.

 

Čím víc zastávek, autobusů a destinací uvidíš, tím lépe se Ti bude vybírat místo pro život. Budeš znát možnosti. Že je na další zastávce hůř, než bylo na té první? Kdo říká, že se nemůžeš vrátit? Do své jistoty - tam už to znám a nic mě tam nemůže nemile překvapit. Ale, co když pojedu dál a bude tam zastávka ještě lepší?

 

Vždy může být líp a vždy může být hůř. Jenže, vtip je v tom, že nás nikdy nikdo nemůže přinutit zůstat tam, kde je nám nepříjemně. Proto, objevíme-li "hroznou" zastávku, prostě jen sbalíme batoh a jedeme dál.

 

Zvol si směr a prostě se vydej. Začni, cestuj, přestupuj, objevuj a žij.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář