Jdi na obsah Jdi na menu

21/11/2017 #SOBOTA

25. 11. 2017

To jsem prostě ráno u snídaně nebyla dostatečně rychlá. Občas by se mi fakt hodily čtyři ruce a dvanáct nohou, a to minimálně. Než jsem totiž stihla umejt dědu, posadit ho a dám tu před čumák snídani, babča už zabavila onen hrnec a zvesela si do něj udělala čaj. Tak pravda, stál naprosto zbytečně na kuchyňské lince a ano, byla to moje chyba že jsem ho tam nechala. Jak jinak. No, ale tak babča vypadala že ji čaj chutnal...

 

Taky mám super zářez z jednoho odpoledne. Když jsem se takhle vrátila z krátké procházky po okolí a děda měl komplet mokré kalhoty. Ale spokojeně sedí v křesle a chroustá sušenky. "Dědo, máš mokré kalhoty?" zněla moje debilní otázka, když z nich evidentně odkapávala.. (no voda to nebyla pojďme si to říct upřímně ale pro tento příběh postačí) takže jsem natáhla rukavice a převlíkla kalhoty. Logicky, voda byla i v papučích, takže papuče hurá umýt, dát na radiátor a dědovi natáhnout ponožky. Pak jsem popadla mop a šla vytírat vodu i kolem záchodu. Mezitím však babča hyperaktivně dědovi natáhla jeho papuče, páč jako musí nosit papuče aby mu nebyla zima na nohy! To dá rozum! No narazila mu ty absolutně mokré papuče zpátky na nohy, takže jsem je opět sundala, odnesla DO PATRA na radiátor, aby ji neděsily na očích a opět dědovi převlékla ponožky.

 

Aby toho nebylo málo, tak mi babča začala vykrádat lednici. Načapala jsem ji v kuchyni u sporáku, jak zvesela "něco vařila". To jsem odhadla podle zapnuté trouby, logicky má otázka zněla "Babčo, ty vaříš?" a babča řekla co? Přirozeně její oblíbenou odpověď: "Nevím." No vymlátit odpověď z ní prostě nemůžu, takže se na to muselo jít jinak. Ihned jsem hodila okem do trouby, co že se tam jako děje a objevila tam kuře, v zapékací míse, zcela na sucho pod alobalem. No a evidentně to nebylo celé kilo, které bylo ještě ráno v lednici. Kam se ale asi tak poděl ten zbytek, no zkusila jsem se pozeptat babči, ale odpověď je asi všem jasná: "Nevím." Takže jsem spacifikovala kuře ze zapékací mísy a jala se hledat jeho druhou půlku v naději, že zachráním alespoň tu. Klasické schovky babči jako je pračka, lednička a popelnice zklamaly. V popelnici jsem ale našla prázdný obal! Takže fakt ten zbytek někde být musel.

 

.... asi po dvaceti minutách, kdy jsem prolezla i plechovky ze sušenkama, mě naděje logicky opustila a už jsem hledala jen hnijící

23755632_1752075518138586_2866001196129291791_n.jpgmrtvolu k vyhození. Do trouby jsem mezitím vrzla "ready meal" které pro        všechny případy schovávám v mrazáku. Pořád mi to ale nedalo, takže jsem okem Sherlocka prolítla znova celý pozemek, tentokrát i zahradu... a BINGO! 

Takže to nakonec nebyl zakopaný pes, ale roztroušené kuře. Z tohoto objevu se zotavuji ještě teď!

No a jinak moje děti jsou lomeno chytré opice! Páč "ready meal" fakt není taková ňamka jako když jim vařím (ne že bych se jako chlubila svým kuchařským uměním, ale to spíš že ready meal jsou fakt ... "nouzovky") takže polovinu nechaly na talíři! A po dotazu zda mají plné pupky se podívaly jako dost nechápavě a dožadovaly se zákusku v podobě kusu rolády a zmrzliny?! Pcheee! 

No tak samozřejmě že dostaly co chtěly, páč jinak by babča tu zmrzlinu začala vytahovat a servírovat sama a bůh ví, kde by skončila ta!

 

Blázinci třikrát ZDAR, ZDAR, ZDAR!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář