Jdi na obsah Jdi na menu

14/12/2016 #ČT

14. 12. 2016

Všechno je jednou poprvé.

 

Poprvé vám zazvoní telefon a tam se ozve "Jana Doleželová Česká televize". Poprvé vám připevní na košili mikrofon a tu kouzelnou malou krabičku s anténkou vám strčí do zadní kapsy. Poprvé u vás rozloží kameru. Poprvé řeknou "můžeš" a pak se záznam rozjede :)

 

Mikrofon jsem dostala bez takové té malé chlupaté věci na konci, někdo ji někam založil, nebo ji ztratil, takže každé mé "odfouknutí" na záznamu bude slyšet. Mám se uklidnit a ideálně nedýchat vůbec. No, to je výzva! :) Srdce mám přirozeně až v krku, občas ho podezřívám že prorazilo skrz hlavu na oběžnou dráhu. "Nedívej se na kameru, dívej se jen na mě, dobře?" radí mi Jana. Já bych ideálně zavřela oči a nedívala se vůbec :) Zhluboka se tedy nadechnu a zkouším ze sebe vysoukat pár slov. "Zkus číst a mluvit pomaleji, aby to šlo na záznamu dobře slyšet." Už jsem se zmínila, že když jsem nervózní, tak mluvím rychlostí kulometu promazaného redbullem? 

 

Mluvíme o mých knihách "Nalezení ve ztracenu", "Jednoduše složité" a mé poslední, kterou teď vydávám "Ze zápisníku námořníka". Proto jsou taky tady, natočit zajímavou reportáž o člověku, co se rozhodl objevovat svět a skrze knihy se o to dělit se všemi ostatními. 

 

Rozhovor děláme v křesle, pak předčítám na posteli, pak se procházíme po bytě. Je třeba natočit záznam, aby z toho šlo vytvořit příběh. Musím říct, že mysleli na všechno. Taky si odnáší nějaké fotky a videa z mých cest. Já se jen modlím, že jsem na nic nezapomněla a taky že mi bude aspoň trochu na záznamu rozumět :)

 

Jana i kameraman se s úsměvem loučí a odjíždějí. Zážitek, na který dlouho, spíš nikdy nezapomenu. 

 

Obrovsky děkuji, za ten srdeční infarkt. :)

Obrovsky děkuji, za tu příležitost.

Obrovsky děkuji, za tu zkušenost.

 

#ČeskáTelevize #natáčení #srdceažvkrku

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář